2018

Zítra je poslední den tohoto roku. Pro mě velmi těžkého roku plného změn.

Rok 2018 byl pro mě plný smutku, stresu, strachu, bezmoci, neznáma, pláče a slz, ale také plný radosti, štěstí, nepřekonatelné lásky, nové životní role, nového začátku, nového života. A přesto, jak moc byl začátek tohoto roku náročný a smutný, tento rok celistvě hodnotím za vydařený. Nikdo, kdo nezažil nemůže pochopit, jak těžký to pro mě všechno bylo a všichni, kterým se vše nebo jen něco důležitýho dalo dohromady pochopí, jak velké štěstí to znamená.
Za tenhle rok jsem byla těhotnou samotnou holkou, nakonec ale partnerkou a opravdovou maminkou, kterou jsem doteď.
Rok 2018 byl plný změn, změnil se mi život a to dvakrát. Stala jsem se mámou, porodila dceru, mám doma přítele, mám doma rodinu.
Celej tenhle dlouhej rychlej rok se učím, učím se být máma, učím se nebýt nervozní, učím se být dobrá máma. Naučila jsem se znovu milovat a naučila jsem se nejvíc milovat, tak jak dokáže pouze, ten kdo má dítě. Naučila jsem se nestarat se pouze sama o sebe, naučila jsem se rychle se namalovat. Naučila jsem se víc usmívat, naučila jsem se vnímat a vážit si toho, co kolem sebe mám, protože jsem si okusila to nemít. Naučila jsem se být ženou, i když nejsem úplně super hospodyňka. :D To vypiluju v 19. :D

I když mi to někdy nejde, někdy bouchnu a někdy jsem protivná, někdy si nepřipadám jako dobrá máma, někdy si připadám nemožně, někdy potřebuju vorazit aspoň na chvilku od svého nového života.
Rok 2018 obohatil můj život o nové zkušenosti. Zavřel dveře za starým životem a otevřel dveře do nového života, kterej se učím úplně od nuly.

Jsem člověk, který nikdy nebude spokojenej. Vždycky bude něco, co mě bude trápit, co se mi nebude líbit, nad čím budu přemýšlet. 
Jediný co teď dokážu porovnat je můj život před tím a můj život teď. Myslela jsem si, že se to dá skloubit alespoň trochu, nový život být mámou, ale i ten starý občasně. Realita je jiná, protože ostatní bezdětný to vidí jinak. Co mě teď mrzí, za celý tenhle rok, je přístup lidí ke mě. Lidí, který jsem měla ráda, mám je ráda. Lidí, který se z mýho života vypařili jako pára nad hrncem. Někteří mají pocit, že nemůžu večer v pátek na pivo, protože mám dítě, tak mi ani nenapíšou. Někteří jsou daleko a mají svoje životy. Někteří byli jenom ti známí na určitý období. Pro některý jsem byla odepsaná hned jako těhotná. A tak tady teď sedím a hodnotím, koho všechno jsem získala a koho ztratila. Získala jsem to nejcennější, a ztratila to zbytečný. I když i zlomek ze zbytečnýho mi chybí. I mě jako mámě chybí jít si odpočinout, normálně pokecat, odreagovat se, někdy, občas, jednou za dva měsíce bez miminka, jít sama s těma mejma, ale není s kým. 

A tak i když nesnáším předsevzetí a žádný si nedávám. Tak jsem se rozhodla, že od nového roku se tímhle už nechci zatěžovat a trápit. Každý kdo chce mi může napsat, každý kdo chce se se mnou může sejít. Parkrát jsem zkusila napsat někomu ze svého "starého života", ale bezvýznamně a odteď se tím nebudu zatěžovat. 
Moc si vážím rodiny kterou mám a mimo to si vážím lidí, který mi tento rok vstoupili do života nově nebo znovu. Díky těm s kterýma pravidelně komunikuju a scházím se. Můj starej život se prostě s novým nedá skloubit. Je štěstí, že u někoho to tak funguje. A tak staré znamé  ne přátelé a "kamarády" dnešním článkem hážu do pytle, který teď zavážu a schovám někam do sklepa. 

Díky lidem za párty v říjnu v Roxy na High Contrastu! To bylo totiž přesně to, co jsem potřebovala, po dlouhé době a bez Vás by to nebylo ono.! a díky těm ostatním s kterýma se teď pravidelně vídám, protože to pro mě moc znamená. Díky za srazy, a za popovídáníčka před Vánoci, bylo to super. Vlastně se sama sobě divim, že se ještě divim. :D Velké díky Honzovi za vše a Jasmíně za to, že zkouší mou trpělivost. A díky mé rodině za to, jak celý rok zvládli se mnou. 

A tak teď očištěná článkem :) si zítra mohu užít poslední den roku s mou rodinou. I když jsme měli být na horách, ale nejsme protože jsme všichni chcíplý. Budu doma v klidu pít s Honzou rum a pivo. Od novýho roku se budu míň koukat na mobil, cvičit vojtovku s Jasmínou a snažit se to brát jako součást a ne otravu, a  být doma s rodinou, vlastně jako doteď, jen s tím, že zahodím mé trápení vůči ostatním lidem. Protože jsem se několikrát přesvědčila o tom, že nic není víc než rodina.  A hlavně nezaplňovat si hlavičku obecně zbytečnostma. To je moje předsevzetí.
Pokud Vám ten článek přijde negativní, tak asi je negativní, ale tu negativitu, zlobu a stesk nechávám tady v tomhle článku.

Rok 2018 byl rokem úspěšným, na který nikdy nezapomenu a vždycky budu vědět, co se v něm stalo. Dal mi toho strašně moc. Díky za tento úspěšný a plodný rok. Další rok doufám, že bude plodný v jiné oblasti a kéž by mi vyšlo mé vysněné podnikání.! Cíle jsou, Honza mě zas bude muset dokopat. :D Uf, cítím se být osvobozená, jdu si lehnout.

Všem přeji šťastný nový rok. Nové životy, nové začátky. Všechno krásné a hlavně zdraví. :)

....a mějte sami sebe rádi jako Jasmínka, která sama sebe pusinkuje v zrcadle. ↓