Bobath Concept - co si o něm myslím já

Budou to dva měsíce, co jsme začali cvičit Bobath Concept místo Vojtovy metody. Dostala jsem spoustu dotazů na to zda tento článek bude. Tak tady je. Znovu opakuji - nejsem doktor, fyzioterapeut a nikdo, kdo vlastní diplom a léčí lidi, jsem pouze máma.

Vojtovu metodu jsme cvičili dva měsíce, ale Jasmína udělala minimální pokroky. Když jsme si začali říkat, co je špatně, protože nám naše dcera přišla jinak zdravá, začali jsme s Honzou hledat jiné možnosti, jiné doktory, jiné názory. O Bobath concept jsem už slyšela, ale jelikož má jen málo fyzioterapeutů na tuto metodu certifikát, většinou se člověk musí prohrabat internetem, a najít, kdo se jí věnuje. Většinou to nehradí pojišťovna, a tak člověk hledá něco, co ho nezrujnuje. Obvolala jsem spoustu soukromých klinik, i co se týká Vojtovy metody, ale hlavně Bobatha, některé ceny byly vysoké, ale každý pro své dítě udělá vše. Nakonec jsem se dovolala paní (jméno tady zveřejňovat nebudu), říkejme jí Paní B. (jako bobath), objednala nás hned za dva dny, do telefonu zněla moc příjemně a já se tam těšila. I když jsem měla strach z toho, co nového nebo stejného se zase dozvíme. I co se týká ceny za sezení - pro mě sezení pro Jasmínu hraní a cvičení v jednom, je to super.

Ten týden než jsme jeli k paní B. už toho na mě bylo moc, měla jsem strach, co s Jasmínkou je. Proč Vojtovka nepomáhá, špatně se mi spalo, brečela jsem, zkoumala jsem Jasmínu, byla jsem nesoustředěná a nalila benzín místo nafty do auta - to mi taky moc nepřidalo, byla jsem nešťastná a měla jsem obrovský strach.

Když jsme přijeli s Honzou k paní B. spadl mi velký kámen ze srdce a vrátila se mi dobrá nálada. Paní B. je moc příjemná bytost, s dětmi to umí a má k nim nádherný vztah. Sama jsem koukala, že se Jasmína nerozbrečela. Jasmína má obecně strach z lidí, které nezná. Chvilku byla zakaboněná, ale pak si začala hrát a bylo to v pohodě. Paní B. se na Jasmínku podívala a řekla mi, že je to normální zdravá holčička, která měla pouze hodně špatnou polohu v břiše(neměla jsem moc velké břicho, navíc poloha KP, a narovnané nohy) a má pomalejší start. Dokonce mi sama byla schopna popsat, jak Jasmína v břiše byla, a měla pravdu.
Paní B. nám řekla, že se s panem profesorem Vojtou setkala a též vojtila a zastávala tuto metodu, do té doby než měla vlastní děti a musela s nimi také cvičit, řekla si, že musí existovat i něco jiného.
Paní B. poradila Vojtovu metodu s Jasmínou NEcvičit. Jasmína je citlivá a empatická holčička a sama mi řekla, že by ji to psychicky určitě neudělalo dobře. Poradila nám cviky - podkladání ručníků pod Jasmínku, a při každé návštěvě máme něco trochu jiného. Pořád procvičujeme a masírujeme ramínka, kvůli kterým má prý stále pěstičky, které ale už mají taky svůj pokrok, ale není to ještě úplně ideální.

Jasmína hned první den po NEcvičení vojtovky byla miminko k nepoznání, smála se a měla snahu se otočit ze zad na bříško, začala dělat tancující miminko a zanedlouho se začala otáčet na bříško. Teď po dvou měsících cvičení Bobatha válí sudy, umí NENENE, pápá a paci paci, povídá si, směje se a skoro nepláče a dělá malé velké pokroky, které jsou týden od týdne u paní B. vidět. Paní B. nás vždy chválí, což je strašně příjemný, protože já mám pocit, že oproti vojtovce vlastně nic nedělám. :) 

Když jsem cvičila vojtovku, měla jsem pocit, že všechno dělám špatně, každé zvednutí Jasmínky, nebo zkouška zda se udrží v nějaké poloze. Prostě jsem měla zafixované, že do jaké polohy se samo dítě nedostane, neměla bych ho tam dávat já. Nemyslím tím posazování, a ostatní, ale na bříško také děti dáváme takřka od narozená, aniž by se tam dostali sami. Paní B. mě naučila nové polohy např. v kleku, kdy se Jasmína prohrabává v koši hraček a snaží se nějakou vzít, tím Jasmína krásně posílila trup a trénuje i otevírání pěstiček, učí se používat obě dvě ruce - jednou se držet, druhou hrabat. Vždycky jsem si myslela, že to je špatně, ale Jasmíně to evidentně pomáhá. Navíc se tím stále stimuluje mozek, které tyhle polohy až je bude potřebovat, bude znát. 

Abych to shrnula paní B. vždy 45 minut s Jasmínkou různě cvičí a kouká, co je schopná Jasmína zvládnout, mezitím, co Jasmína objevuje nesčetně nových hraček, které doma nemá. Paní B. kouká a pomáhá Jasmíně se plazit za hračkou, lézt za hračkou, promasírovává body na zádech a zhodnocuje pokroky a následně nám dá úkoly do dalšího týdne.  Ty úkoly jsou oproti vojtově metodě úplné nic, Jasmína vůbec neví, že s ní cvičíme a bere vše jako hru. Takže já konečně, můžu dělat cokoli, můžu jít kamkoli a nemusím vůbec řešit kolikrát a kdy mu musím cvičit. KONEČNĚ si užívám své mateřství a své miminko. Jasmínka to nebere jako nepříjemnou návštěvu, kde ji někdo bude mučit, ale jako návštěvu u tety, u které si hraje. Paní B. neřeší žádné tabulky a nic podobného, nic nehrotí a vše bere individuálně a v pohodě a klidu, možná proto jsou pokroky tak "velké", prostě se netlačí na pilu a honem rychle, aby dítě bylo v tabulkách, to tady neexistuje, a je to pro nás pro všechny lepší.
Ve srovnání s paní fyzioterapeutkou na vojtovku, která vlastně ani nevěděla a neviděla žádné pokroky, protože ji nezajímali a vlastně je ani neměla, jak vidět je tohle úplně jiné. Jasmína se paní B. cítí komfortně a tudíž i předvede, co umí. Jelikož Jasmína je to dítě, které se nejvíc předvede jen doma, a jen když jsme tu my(já nebo honza), těžko se pak vysvětluje v rehabilitačním centru, kde je všude slyšet pláč miminek, a kde je to známé prostředí "mučení", že něco umí. A na tom to u nás stojí.

Jde o charakter miminka, Jasmína když něco nechce, nedonutíš jí, sama si musí určit své cíle a násilím to u ní nejde, naopak vše se ještě zhorší, pokud ji nutíme. A tohle má po mně, byla jsem a jsem stejná. Vojtova metoda pro ní byla moc donucující a násilná, a proto možná nebyli žádné pokroky. U Bobatha jsou to pro ní nové cíle hrou. Neumím si jinak vysvětlit jakto, že za ty dva měsíce udělala takové pokroky.

Máme ještě dlouhou cestu před sebou, ohledně pěstiček a na to, že jí je 9 měsíců to ve srovnání s jinými dětmi není žádná sláva, ale pro nás je tento pokrok obrovská SLÁVA.

A závěr? Vše záleží na diagnoze a charakteru miminka a také na tom, ke komu chodíte, ať už jde o vojtovku nebo o Bobatha, musíte tomu člověku důvěřovat, logicky, protože mu svěřujete své dítě. Musíte vědět, že ten člověk už trochu zná Vaše dítě, protože od toho se vše odráží. Někdo, kdo Vás poslouchá a vše, co řeknete si řadí do hlavy k Vašemu dítěti, né někoho, kdo Vás neposlouchá a zajímá ho jen zda máte správný tlak na určitý bod. Je to totiž hlavně o lidech a o tom, jaké je Vaše miminko, a jakou formu cvičení dokáže Vaše miminko příjmout, a to se bohužel v dnešní době opomíjí.  Psychická stránka je pro mě tím nejdůležitějším a tím největším centrem Vašeho těla včetně miminek. Za mě vyhrává Bobath, u něj je totiž Jasmína šťastným miminkem a udělala pokroky. A já jsem šťastnou maminkou. 
Vojtovu metodu jsme od té doby necvičili.
Jméno paní B. jsem tu nezveřejňovala, ale pokud bude někdo chtít, napište mi do directu na Instagram.