Císařský řez

 Jasmína se narodila císařským řezem, protože byla otočená hlavičkou nahoru. V Podolí mě do ničeho nenutili a na první prenatální kontrole mi dali papíry, ať si doma vše pročtu a rozhodnu se, zda chci zkusit rodit přirozeně nebo císařem. Další týden jsem měla jít na nějaký větší UTZ, aby se zjistilo, jestli vůbec mohu variantu přirozeného porodu zvažovat, popřípadě naplánovat termín sekce. Velký UTZ už jsem nestihla, protože jsem začala rodit. :)

Už předem jsem nad tím dost přemýšlela, a samozřejmě jako každá ženská, jsem se bála, takže varianta císaře pro mě byla jednodušší. O nějakým hmatovým otáčení miminka v bříšku jsem vůbec nepřemýšlela. Zastávala jsem názor, že tam takhle sedí z nějakého důvodu a nuceně ji otáčet by mi přišlo takový násilný.
Nicméně jsem tedy stála před variantou přirozený porod koncem pánevním nebo císařský řez. Zvažovala jsem pro a proti a nakonec jsem se rozhodla, že císařský řez je menší riziko pro miminko, nikdo nevěděl, proč je hlavičkou nahoru. U přirozeného porodu koncem pánevním je větší riziko, že se porod bude stejně muset ukončit císařským řezem. A tak jsem se rozhodla pro císaře. Bylo mi jen líto, že to je plánovaný, a že si to miminko samo neřekne, že chce ven.
Od začátku těhotenství jsem si přála, porodit dřív, ale ten císařský řez se mi v hlavě taky dost často objevoval a pamatuju si, že jsem byla přesvědčená o tom, že začnu rodit přirozeně a bude to ukončené císařem. A přesně tak se stalo. :) Můj císařský řez byl tak trochu neplánovaně plánovaný a bylo to přesně tak, jak jsem si přála. I když teď je mi trochu líto, že jsem si to celé neprožila, a neporodila přirozeně, protože můj porod se rozjížděl dost rychle a možná by to byla rychlovka, ale to nikdo neví. :)

Zvolila jsem spinální anestezii, takže jsem byla při vědomí. Akorát jsem asi byla ze všeho tak vyjukaná, že si spoustu věcí nepamatuju, samozřejmě si pamatuju pláč Jasmínky, to když ji přinesli a pak, že mě hrozně dlouho šili. Mám dokonce i jedno video, kde na mě mluví sestřička a to si vůbec nepamatuju.
Bylo toho pro mě moc poprvé, první dítě, první operace, první porod, všechno poprvé a rychlé, neplánované a já to nějak nestihla vstřebávat, takže si spoustu věcí pamatuji jen matně. Důležitý pro mě je, že na to vzpomínám strašně ráda. :)
Samotný císařský řez je velká rychlovka, jediný co jsem zaznamenala, byla samozřejmě injekce do páteře, ale jelikož mi pan anesteziolog místo vpichu ještě umrtvil jinými injekcemi, tak to vůbec nebolelo. Po tom jsem cítila jen jak se mnou cloumaj, aby vyndali Jasmínku.

Když bylo vše hotovo odvezli si Jasmínku na oddělení a mě na JIP, kde jsem byla přes noc. Ráno mi v 6 a v 9 hodin přivezli Jasmínu na kojení. Kolem poledne jsem se zkoušela s rehabilitační sestrou postavit, udělat pár kroků a po jedné hodině mě odvezli na oddělení šestinedělí.
Nevýhodou na císařském řezu je dlouhá rekonvalescence. Myslím si, že se to docela podceňuje a dle mě, je to dost velký zásah pro tělo a žena se musí nejen sbližovat s miminkem, ale ještě se dávat dohromady po operaci. Já jsem na to moc nemyslela, a nějak se ve mě probudily mateřské pudy, a to člověk přejde ledacos. Navíc já se nerada omezuju, byla jsem plná štěstí, takže to, že mě bolí jizva, jsem asi ani nevnímala, ale byly chvíle, kdy jsem se neudržela bolestí na nohou a musela jsem si doma sednout na zem a odpočinout si. :)
Rekonvalescence po císaři je dlouhá, ale myslím si, že i u žen, který měli těžký přirozený porod není uzdravování dvakrát příjemné, vše má své pro a proti, ale nejdůležitější je, aby bylo miminko v pohodě. Podle mě ani jedna z variant porodu není špatná, dost lidí císařský řez odsuzuje, protože je to nepřirozené a dítě je ochuzeno, tak je to i s kojením.

Měli bychom být rádi, že naše doba umožňuje udělat maminky a miminka šťastný, když příroda neposlouchá. :)