Náušnice, ano nebo ne?

Dlouho jsem řešila otázku, jestli píchnout Míně ušiska nebo ne. Všechny holky mají mít přece náušnice. Možná je to v tomhle miminkovským věku i takovej rozlišovač holka/kluk.

Nad náušnicemi jsem přemýšlela už od té doby, co se Jasmína narodila. Pořád jsem lustrovala, který mimina náušničky mají a který nemají a proč. Obepisovala jsem kamarádky, který mají holčičky a chtěla vědět jejich rozhodnutí a důvody.

Tolik jsem to řešila proto, protože já jako malá uši píchlé měla, ale měla jsem s tím strašné problémy, hnisalo to, otékalo, záněty, antibiotika a nakonec se moje mamka rozhodla je vyndat a nechat zarůst.  Když jsem si je pak nechala píchnout v 15ti letech, měla jsem s tím taky velké problémy, ale ustála jsem to a mám je. Tomuhle se mi nechtělo Jasmínu vystavovat. I když vím, že spoustu miminek s tím nemá žádný problém. Takže jsem pořád váhala, jeden den jo a jeden den ne.
Vzpomínala jsem i na to, jestli mně náušnice do 15 let nějak chyběly, a nechyběly. Když jsem nad nima třeba v 7mi letech přemýšlela, vždycky mě přemohl strach, ale nijak jsem tím netrpěla.

Naše pediatrička mi řekla, že náušnice nastřelí její kolegyně vedle, ale až po očkování. Jasmína doteď očkovaná nebyla, protože měla spánkovou apnoe, kvůli které jsme byly v nemocnici a ještě obíháme doktory, aby jsme věděli, že je vše v pořádku.

I tak mi většina lidí řekla, ať to nedělám, že je to zbytečný.
Já jsem si pak uvědomila jednu věc. Náušnice jsou přijaté normou společnosti, a je úplně běžné, že malé babygirls náušnice mají.
Když jí společně s náušnicemi nechám píchnout piercing, nebo natetovat její datum narození na zápěstí, asi mě společnost odsoudí. Může se totiž stát, že Jasmína ten piercing bude chtít, tak proč jí ho neudělat teď. Má tyhle formy sebepoškozování v genech, po mámě a po tátovi. :D 

Rozhodla jsem se, že Jasmíně uši kvůli náušnicím píchat nebudu, jen kvůli tomu, že to společnost přijímá za normální. Mě nepřijde normální jí dělat díry do uší pro naprosto zbytečnou ozdobu a riskovat nějaký její pláče, nepříjemnosti, bolesti. Pokud náušnice bude chtít, nechám jí je nastřelit klidně hned. Pokud se rozhodne propíchnout si něco dalšího, nebo se potetovat, je to už její rozhodnutí, za které ponese zodpovědnost ona a ne já. A jelikož žijeme ve svobodném světě, nechám jí samotnou, aby se rozhodla, zda chce podstoupit bolest pro krásu. :)

Já si náušnice a problémy u tak malého mimča na triko neberu, stačí ostatní. Takže Jasmínka zůstane krásná bez náušnic. :)