Přihláška do školky

06.05.2021

 Školka. Někdo by si řekl jak jednoduchý to je. Já věděla, že to budeme mít složitější, ale zase se setkávám s realitou života a zase mám potřebu se s tím podělit a ulevit si.

Před podáním přihlášky rodiče dětí s postižením musí jít do SPC - speciálně pedagogického centra, kde Vám většinou určí asistenta pedagoga pro Vaše dítě a další věci, to jen pro lidi, co vůbec nevědí. Já nevěděla pomalu doteď.

SPC jsme navštívili, dostali jsme papír na asistenta pedagoga a tím to skončilo, a nám začal maraton hledání školek. Spádovost je jedna věc, která nás ve výběru omezuje. Další věc je ta, že jako rodič handicapovaného dítěte nechci dát Jasmínu někam, kde budu cítit, že to pro ně je problém. No a to je problém. Obvolala jsem pár školek seznámila je s naším problémem a než jsem stačila domluvit bylo mi řečeno "No ale my nejsme bezbariérový." "To se musíte obrátit tam a tam a tam a tam a nebo do speciálních školek, kde na to jsou uzpůsobený." Omyl Jasmína může jít do běžné spádové školky s asistentem pedagoga a spádová školka je ZE ZÁKONA POVINNA ji přijmout a popřípadě udělat i stavební úpravy (invalidní vozík, schody atd.) Pro mnohé z nich je to problém a i přesto, že vědí a musí vědět, že my víme, že kdybych si postavila hlavu tak jí přijmout musí, prostě to řeknou a konec. Tím vlastně řeknou tohle dítě tady nechceme. Fakt mě to štve, přijde mi to jako prvotní vyřazení ze společnosti, nehejbeš se nechoď sem. Kdybych měla vybranou spádovou školku, kam jde Jasmínky kamarád/ka, tak mě odmítnou protože mají ve školce schody, aniž by si poslechli, že Jasmína je s dopomocí vyjde, co vše umí a zvládne, proto tam bude třeba ten asistent pedagoga. Ne slyší diagnozu, slyší problém, automaticky házej bezbariérovost a čus.

Panebože, kde to jsme to jsme vážně tak zabedněný, že všichni musíme chodit po dvou a mrkat očima ve stejných intervalech jinak Tě společnost vyřadí?

Další věc je SPC, nevědí, kam chodí do školky jejich děti s podobným problémem, nemají vytypovaný školky, co mi mohli doporučit, kde mají tyto úpravy, nebo nemají problém přijmout děti s tímhle problémem. Samozřejmě je to evidentně zase problém pouze té budovy, kam sem vlezla já.

Po tomhle všem co poslední měsíc řeším, mám chuť se na to vyprdnout a prostě to nechat až na příští rok. Nikam se nespěchá, do práce stejně nemůžu, protože školka neškolka Jasmína musí stále jezdit na rehabilitace, ale copak já vím. Mám před sebou týden do odevzdání přihlášek. Zítra budu obvolávat další školky, a protože chci vědět kam Jasmína bude chodit, popřípadě se s někym ze školky sejít, prostory školky vidět a zhodnotit, že tady by to bylo pro ní bezpečné už mi moc času nezbývá. Tyhle ty okoukávací obštrukce bych za normálních okolností (zdravé dítě) nedělala. Prostě bych lupla přihlášku do školky, u který by mi přišel roztomilej název a podle fotek na webu hezký plyšáčci na poličce a tím by to haslo. Ale jak říkám, chci dát Jasmínu někam, kde nebudou dělat rozdíly, kde nebudou mít problém s jejím problémem. 

Jsem v pasti, nevím co, nevím kam a nevím jestli vůbec a nevím.

Další věc, co řešíme je pohyb na zahradě, protože pro Jasmínu je samostatný pohyb stále jen na čtyřech (doma a všude kde není moje ruka). V botech a ortézkách lézt nemůže, bez bot chodit nemůže - vyřeš to :D .Někdy i ohledně počasí mi nepřijde vhodný aby se pohybovala na zemi na trávě na čtyrech. S berličkama pomalá na nerovném povrchu nebezpečné, takže jedině chodit za ruku. Nechci aby se tejrala tím, že ostatní děti běhají sem a tam po hřišti a asistent pedagoga se na ní třeba vykašle a nebude ho bavit vodit Jasmínu křížem krážem a vysazovat s kolotoče na houpačku a tak. Tohle já nevím, ale samozřejmě si představuju tu horší variantu, abych zhodnotila, jak moc je to hrozný nebo, že to prostě zvládne.

Mám hlavu jak pátrací balon a stále pátrám a ptám se já a ptá se i Honza, máme ještě zkoušet a někam přihlášky podat? nebo to prostě nelámat přes koleno a ještě jí dát rok klidu a soustředění se na cvičení - což je stále číslo jedna. Kdyby s tím nebyl takový problém asi bych to neřešila a šla by, ale po tomhle všem řešení člověk začne přemýšlet jestli to teď má smysl hnát. Tuhle odpověď se asi dozvíte až příští týden, protože to my ještě nevíme.

Tak to jen ze soudku mého posledního týdne a to jsem se ještě od rozmazlený sousedovic holčičky v garážích dozvěděla, že "Ta holčička divně chodí!" kráva, její máma, rodiče, že nic neřeknou, nevysvětlí, nemluví, čuměj. Kolik dřiny musela Jasmína udělat, aby za tu ruku semnou divně chodila. Tohle jsou věci, který jsou pro mě teď nový. A já stále tyhle nový věci ohledně Jasmíny špatně a dlouho a těžce zpracovávám. V tu chvíli mám chtíč se s ní zavřít do bytu a nevycházet, jen aby ji někdy nikdo neublížil a aby nevěděla, jak dokážou být lidi a společnost zlá. Jenže to bohužel nejde, ještě, že to moje slunce je v mnoha ohledech silnější než já! 

Tak se mějte brouci a zopakuju to zase, jako pokaždý. Buďte vděční! 

My Vám totiž jsme, i přes tyhle různý sračky ( řešení školky :D) jsme vděčný. I Vám za to, že jste s náma, že nám radíte, podporujete, a že nás sledujete a držíte Jasmíně pěsti. 

PS: Vím, že jsem to teď flákala, ale já musím psát vystresovaná a nasraná ze společnosti, jiný to už u mě nebude. :D